ÿþ<script src="/popup_DEFAULT_006.js" DEFER></script> <!doctype html public "-//W3C//DTD HTML 4.0//EN"> <html> <head> <meta http-equiv="content-type" content="text/html; charset=iso-8859-2"> <meta http-equiv="content-language" content="pl"> <meta http-equiv="reply-to" content="sppw1944@op.pl"> <meta name="author" content="Spolek Pamti Varaavského Povstání 1944 "> <meta name="keywords" content="Polsko", "Varaava", "1944", "AK", "Povstání", "SPPW1944", "Varaavské povstání", "Varaavské povstání 1944", "2. svtová válka", "Zemská armáda", "Odbojové hnutí", "Djiny Polska"> <script language="JavaScript"> <!-- if (parent.frames.length == 0) parent.location.href = "http://www.sppw1944.org/index.html?http://www.sppw1944.org/powstanie/powstanie_rys_cz.html" --> </script> <meta name="description" content="Spolek pamti Varaavského povstání 1944 "> <title>Stowarzyszenie Pamici Powstania Warszawskiego 1944</title> </head> <body link="#000000" alink="#000000" vlink="#000000"> <p align="center"><b><FONT FACE="Verdana" SIZE="5">Djinný pYehled.</font></b> <br> <br> </p> <p style="line-height: 150%; text-align: justify;"> <FONT FACE="Verdana" SIZE="2"> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;1. záYí 1939 hitlerovské Nmecko zaúto ilo na Polsko, rozpoutalo touto invazí 2. svtovou válku. Polský národ zahájil nerovný boj s lépe ozbrojeným nepYítelem. <br><br> </p> <p align="center"> <a href="rys/01.jpg" target="Body"><img src="rys/01.jpg" align="center" height=200 hspace=2 border=1></a> </p> <p style="line-height: 150%; text-align: justify;"> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;17. záYí bylo Polsko ne ekan z východu napadeno druhým nepYítelem, Sovtským svazem. Na základ tajného dodatku smlouvy Ribbentrop-Molotow se Polská republika dostala pod okupaci dvou dobyvatelo. <br><br> </p> <p align="center"> <a href="rys/02.jpg" target="Body"><img src="rys/02_tn.jpg" align="center" height=200 hspace=2 border=1></a><br> <FONT FACE="Verdana" SIZE="1">Poslední strany tajné smlouvy</font> </p> <p align="center"> <a href="rys/03.jpg" target="Body"><img src="rys/03.jpg" align="center" height=200 hspace=2 border=1></a>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="rys/04.jpg" target="Body"><img src="rys/04.jpg" align="center" height=200 hspace=2 border=1></a><br> <FONT FACE="Verdana" SIZE="1"> Spole ná porada nmeckých a sovtských dostojníko &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;PancéYoví druhové ve zbrani&nbsp;&nbsp;&nbsp; </font></p><br> <p style="line-height: 150%; text-align: justify;"> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Po 20 letech znovu získané nezávislosti v roce 1918, po více ne~ 100letém období rozdlení (tzv. rozbiory) provedeném Prusy, Rakouskem a Ruskem, za alo 6leté kruané období okupace. Ze vaech napadených státo ve 2. svtové válce probíhala válka v Polsku nejdéle.<br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Podrobená zem byla rozdlena Nmeckem a Sovtským svazem na dv ásti s hranicí na Yece Bug. Do nmeckého a sovtského zajetí upadly statisíce polských vojáko a dostojníko. Nmci po ur ité dob Yadové vojáky propustili domo a dostojníky poslali do zajateckých táboro. Osud polských vojáko zajatých sovty byl mnohem horaí. Xadoví vojáci, spolu s velkou ástí polského obyvatelstva z území obsazeného Ruskem, byli vyvezeni do lágro na SibiYi a Dálném východ. Dostojníci byli umístni v zajateckých táborech. Po jisté dob byl s nimi ztracen kontakt.<br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; ásti polských vojáko se povedlo utéct ze zajetí a dostat se na západ do Francie a Velké Británie, tam zahájili svoj dalaí boj proti Nmecku. Ur itá skupina zostala v zemi a zahájila konspira ní innost.<br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;22. ervna 1941 Nmecko zaúto ilo na svého nedávného spojence  Sovtský svaz. Rychle kupYedu postupující nmecké vojsko obsadilo ást území Polské republiky, kterou anektoval v roce 1939 Sovtský svaz. Celé Polsko se od tohoto momentu nalézalo pod nmeckou okupací.<br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Poláci od za átku okupace zahájili bezprecedentní boj s úto níkem. Polsko jako stát nepodepsalo kapitula ní listinu. Polská vláda opustila zem a zahájila innost v emigraci v Anglii. Byly vytvoYeny polské ozbrojené formace ve Francii a Velké Británii. Rekrutovaly se z vojáko záYijové kampan roku 1939, kteYí pYekro ili polsko-rumunskou hranici, aby se vyhnuli zajetí. Xady polských oddílo posílili rovn~ dobrovolníci sídlící v dob vypuknutí války v zahrani í.<br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Po napadení Nmeckem se SSSR v roce 1941 stal lenem aliance spojenco ve válce s Hitlerem. Na základ dohody mezi Stalinem a polskou exilovou vládou v Londýn byli propuatni z lágro polatí vojáci a bylo dovoleno vytvoYit polskou armádu na území Sovtského svazu. Vzhledem k chybjícím mo~nostem jejího odpovídajícího vybavení a vyzbrojení Stalin dovolil pYesun této armády na Blízký východ a tam se stala sou ástí britských formací. Bhem tvoYení polských oddílo v Rusku vyala na svtlo skute nost, ~e neodpovídá po et polských dostojníko pYebývajících v sovtských zajateckých táborech. Polatí diplomaté nemohli od ruských orgáno získat konkrétní odpov na to, jaký je jejich osud.<br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;V dubnu 1943 Nmci odhalili na ruském území, které obsadili, masové hroby v obvod obcí KatyH, Miednoje a Piatichotki. Ulo~ené v nich obti byly zidentifikované mezinárodní komisí erveného kYí~e jako polatí dostojníci, umístní v zajateckých táborech v Kozielsku, Ostaszkow a Starobielsku. <br><br> </p> <p align="center"> <a href="rys/05.jpg" target="Body"><img src="rys/05.jpg" align="center" height=200 hspace=2 border=1></a>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="rys/06.jpg" target="Body"><img src="rys/06.jpg" align="center" height=200 hspace=2 border=1></a><br> <FONT FACE="Verdana" SIZE="1">obti Katyn </font> </p> <br> <p style="line-height: 150%; text-align: justify;"> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;V katyHských mohylách byly nalezeny pozostatky asi 4,5 tis. dostojníko. Vaichni byli zavra~dni stYelou z bezprostYední blízkosti do temene hlavy.<br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Nmci prohlásili, ~e masové vra~dy byli provedeny NKVD na jaYe roku 1940, vyu~ili tuto skute nost ke spuatní protiruské propagandy v polské spole nosti. <br><br> </p> <p align="center"> <a href="rys/07.jpg" target="Body"><img src="rys/07_tn.jpg" align="center" height=250 hspace=2 border=1></a> </p> <br> <p style="line-height: 150%; text-align: justify;"> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Stalin zásadn odmítl nmecké oznámení, naopak tvrdil, ~e Nmci provedli tento zlo in. Po nátlaku polské vlády v Londýn o vyjasnní celé vci s ní jednoduae rozvázal diplomatické vztahy. Z více ne~ 15 tis. zajatých dostojníko pYebývajících v sovtských zajateckých táborech se jich zachránilo pouze asi 400.<br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Vlády Velké Británie a Spojených státo nezaujaly výrazné stanovisko ve vci Katyn, nechtly drá~dit spojence, jen~ vyvíjel zna né úsilí v zápasu s nmeckou armádou. Stejná situace byla jeat mnoho let po zakon ení války. Teprve v roce 1990 bylo pYeruaeno spiknutí ml ení a ruská vláda se oficiáln pYiznala ke spáchání tohoto ohavného zlo inu Sovtským svazem. Osudy nkterých zajatco jsou dodnes neznámé. <br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;K lepaímu pochopení komplikované situace, v jaké se nacházelo Polsko bhem 2. svtové války, nesmíme zapomenout na to, ~e bhem konference Velké trojky v Teheránu v prosinci roku 1943 byla uzavYena mezi Stalinem, Rooseveltem a Churchillem tajná dohoda, na jejím~ základ bylo provedeno povále né rozdlení Evropy, které umístilo Polsko do sovtské sféry vlivu. <br><br> </p> <p align="center"> <a href="rys/08.jpg" target="Body"><img src="rys/08_tn.jpg" align="center" height=200 hspace=2 border=1></a> </p> <br> <p style="line-height: 150%; text-align: justify;"> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;O této skute nosti Velká Británie a Spojené státy neinformovali exilovou polskou vládu, nacházející se v Londýn. Stalin zase zanedlouho, kdy~ Rudá armáda vstoupila za ustupujícími Nmci na území Polska, povolal vlastní konkuren ní polskou vládu. <br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Dalaí rozhodnutí, týkající se budoucího osudu Polska, byla pYijata na konferenci v Jalt v únoru roku 1945. Jaltská ustanovení pYinesla Polsku implikace trvající nkolik desítek let po ukon ení 2. svtové války. Teprve za átkem 90. let se Polsko vymanilo ze sovtské sféry vlivu a po odchodu stálých vojsk Rudé armády z jeho území, se nejprve stalo lenem NATO a v roce 2004 lenem Evropské unie. Od této chvíle ztratilo celou svou platnost jaltské uspoYádání.<br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Na dobitém polském území u~ od roku 1940 Nmci zakládali síe koncentra ních táboro, doplHující ji~ existující tábory na území Nmecka. Nejvtaím z nich byl, polo~ený na jihu Polska, Auschwitz-Birkenau blízko mste ka Osvtim. Nmecká volba místa polo~ení tábora byla vedena ist praktickými dovody. V blízkosti se nacházel velký ~elezni ní uzel, který umo~Hoval pYijímaní transporto s vzni z celé Evropy. V tomto táboYe bylo v letech 1940 - 1945 zavra~dno asi 1,2 mil. lidí: }ido, Poláko, Cikáno, Ruso a také pYedstavitelo jiných národností. Nad bránou tábora, promnného v sou asnosti na Pamtní muzeum, je k vidní nacisty umístný nápis  Arbeit macht frei (Práce osvobozuje). Heslo nesoucí tento obsah nabírá zvláat zvrský a tragicky ironický smysl v míst, kde lidé lidem pYipravovali peklo na zemi, ni ili je, krom jiného, hrozn t~kou a asto i nesmyslnou prací.<br><br> </p> <p align="center"> <a href="rys/10.jpg" target="Body"><img src="rys/10.jpg" align="center" height=200 hspace=2 border=1></a><br> <FONT FACE="Verdana" SIZE="1">Celkový pohled na tábor </p> <p align="center"> <a href="rys/09.jpg" target="Body"><img src="rys/09.jpg" align="center" height=180 hspace=2 border=1></a>&nbsp;&nbsp; <a href="rys/11.jpg" target="Body"><img src="rys/11.jpg" align="center" height=180 hspace=2 border=1></a><br> Vjezdová brána do tábora &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Krematorium&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; </font></p> <br> <p style="line-height: 150%; text-align: justify;"> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;27. ledna 2004 se slavilo 60. výro í osvobození tábora sovtskými vojáky 60. armády 1. ukrajinské fronty. Ti v koncentra ním táboYe nalezli pouze nkolik tisíc nemocných a oslabených vzHo.<br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Na polském území Nmci realizovali nelítostný zámr o názvu Endlösung (Kone né Yeaení), jeho~ cílem byla fyzická eliminace ~idovského národa. V rozných regionech Polska byla zalo~ena tzv. ghetta, do kterých bylo shromá~dno ~idovské obyvatelstvo a následn bylo vyhlazeno. ást }ido umírala z dovodu nelidských podmínek panujících v ghettech (hlad a nemoce), jiní byli vra~dni ve vyhlazovacích táborech, jako napY. Majdanek, Treblinka, Auschwitz.<br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Jedno z nejvtaích ghett bylo zalo~eno v listopadu roku 1940 ve Varaav. Ve vysokou zdí oplocené ásti msta byly nama kány statisíce }ido, bydlící pYedtím ve Varaav a také svá~ených z jiných míst Polska. Ze ~elezni ní odbo ky umístné u tzv. Umschalgplatzu odjí~dly dalaí transporty }ido do vyhlazovacích táboro. Celkem bylo do konce roku 1942 vyvezeno asi 300 tis. }ido. Na jaYe roku 1943 se Nmci rozhodli pro finální Yeaení ~idovského problému ve Varaav. Ve varaavském ghettu zostalo v té dob pouhých cca 70 tis. osob. V dubnu roku 1943 Nmci pYistoupili k definitivní likvidaci ghetta. Na jeho terén vstoupily oddíly SS. <br><br> </p> <p align="center"> <a href="rys/12.jpg" target="Body"><img src="rys/12_tn.jpg" align="center" height=200 hspace=2 border=1></a><br> <FONT FACE="Verdana" SIZE="1">likvidace varaavského ghetta</font> </p> <br> <p style="line-height: 150%; text-align: justify;"> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;19. 04. 1943 nkolik stovek bojovníko pod vedením {OB ({ydowska Organizacja Bojowa - }idovská bojová organizace) zahájilo nerovný boj. Vypuklo Povstání ve varaavském ghettu. }idovatí bojovníci vdli, ~e nemají aanci na úspch. Chtli jen dostojn zemYít. PYed vypuknutím Povstání v ghettu polská podzemní organizace AK (Armia Krajowa - Zemská armáda) dodala {OB ur ité mno~ství stYelných zbraní, granáto a výbuaného materiálu. Vybrané jednotky AK rovn~ zahájily snahy o podporu ~idovských bojovníko zven í, sna~ily se vysadit v nkolika místech zdi ghetta a také úto it na nmecké hlídky. Povstání ve varaavském ghettu probíhalo do 24. kvtna 1943. <br><br> </p> <p align="center"> <a href="rys/13.jpg" target="Body"><img src="rys/13_tn.jpg" align="center" height=200 hspace=2 border=1></a>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="rys/14.jpg" target="Body"><img src="rys/14.jpg" align="center" height=200 hspace=2 border=1></a><br> <FONT FACE="Verdana" SIZE="1">likvidace varaavského ghetta&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;ruiny varaavského ghetta</font> </p> <br> <p style="line-height: 150%; text-align: justify;"> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Po jeho úpadku nacisté vyvra~dili zbytek ~idovských obyvatel a celou oblast ghetta zmnili v ruiny..<br> <br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Jak je uvedeno výae, polský národ ani na chvíli nepolevil s odporem. Ji~ na podzim roku 1939 za aly vznikat první konspira ní organizace. Zakládali je polatí dostojníci, kteYí se nedostali do zajetí a unikli zatýkání Gestapem (nacistický bezpe nostní aparát). ZároveH vznikala, unikátní ve svtovém mYítku, struktura podzemního státu. Vedle londýnské vlády byla povolána její zemská delegatura. Byly vytvoYeny tajné struktury státní administrace, podzemní soudy. Jeliko~ okupanti zlikvidovali vaechny akoly s výjimkou základních a stYedních, zahájily innost tajné stYední a vysoké akoly. Za alo fungovat Podzemní Polsko.<br><br> </p> <p align="center"> <a href="rys/15.jpg" target="Body"><img src="rys/15.jpg" align="center" height=200 hspace=2 border=1></a> <FONT FACE="Verdana" SIZE="1">symbol Podzemního Polska (kotva)</font> </p> <br> <p style="line-height: 150%; text-align: justify;"> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;ZároveH se rozvíjela struktura podzemní armády. Mnoho konspira ních organizací, s nepYília velkým po tem leno, vytvoYených za átkem okupace, mezi kterými byl nejvtaí ZWZ (Zwizek Walki Zbrojnej - Svaz ozbrojeného boje), se spojilo a spole n vytvoYilo Zemskou armádu (AK), podléhající vlád v Londýn. <br><br> </p> <p align="center"> <a href="rys/16.jpg" target="Body"><img src="rys/16_tn.jpg" align="center" height=200 hspace=2 border=1></a><br> <FONT FACE="Verdana" SIZE="1">Orel Zemské armády (Armia Krajowa)</font> </p> <br> <p style="line-height: 150%; text-align: justify;"> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Existovali rovn~ nezávislé organizace jako Selské batalióny (Bataliony ChBopskie) nebo Národní ozbrojené síly (Narodowe SiBy Zbrojne) (a koli ást jejich struktur se stala sou ástí AK). <br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; innost odbojového hnutí byla reakcí na výjime n brutální chování Nmco vo i domácímu obyvatelstvu. Situace okupovaných státo východní Evropy se zásadn odliaovala od osudu Francouzo, Belgi ano nebo Nizozemco. S Poláky a Rusy se zacházelo jako s podlidmi (Untermenschen). V polských mstech byly provedeny masové razie. Lidé bhem nich pochycení byli vysláni do koncentra ních táboro nebo zastYeleni pYi uli ních exekucích, které byly jednou z forem duaení vaech pokuso o odpor a také vytváYení pocitu neustálého ohro~ení a teroru. Za ukrývání }ido byly vra~dny celé polské rodiny v etn ~en a dtí. PYesto tisíce Poláko nemohly zostat lhostejnými k tragédii svých ~idovských sousedo a pomáhaly jim. Systematicky byli pochytáváni a ni eni pYedstavitelé polské inteligence: kn~í, lidé s vysokoakolským vzdláním, studenti. Statisíce Poláko byly vyslány na otrocké nucené práce do III. Yíae.<br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;V této situaci není pYekvapením determinace a hromadná ú ast Poláko v odbojovém hnutí. <br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; lenové Zemské armády byli aktivní na území celého státu. Ve vesnických a zalesnných oblastech tvoYili sevYené partizánské oddíly, uniformované a vyzbrojené, provádjící ozbrojené akce a sabotá~e. <br><br> </p> <p align="center"> <a href="rys/17.jpg" target="Body"><img src="rys/17_tn.jpg" align="center" height=200 hspace=2 border=1></a><br> <FONT FACE="Verdana" SIZE="1">Partyzánský oddíl za pochodu</font> </p> <br> <p style="line-height: 150%; text-align: justify;"> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;V mstských oblastech byly vedeny prozkumné, výzvdné, propagandistické a výbrov sabotá~ní nebo diverzantní akce  byli likvidováni konfidenti a nebezpe ní pYísluaníci gestapa, odsouzení rozsudky podzemních soudo, byly získávány zbran a finance. ZároveH byly vedeny apioná~ní akce dodávající spojencom informace o ozbrojení, pohybech, dislokaci, atp. nmeckých vojsk. Mezi spektakulární úspchy výzvdné slu~by AK mo~eme zapo ítat napY. získání technických detailo o nmecké raket Wunderwaffe V-2, spolu s doru ením do Londýna jejích dole~itých elemento. <br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Zemská armáda tvoYila nejpo etnjaí podzemní armádu dobyté Evropy, mla celkem asi 500 tis. pYísluaníko. Polské území bylo rozdlené na oblasti, ve kterých posobily jednotlivé formace Zemské armády. Vlivem pYibli~ující se ruské ofenzívy se Zemská armáda pYipravovala na akci  BouYe (Burza), jejím~ cílem byla spoluú ast oddílo AK v osvobozování Polska a pYevzetí vlády podzemními státními strukturami na osvobozených územích. <br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Vodci podzemí nevdli o tom, ~e tato innost nemá aanci na úspch, vzhledem k jaltským výsledkom. Po vstupu Rudé armády na polské území byly oddíly AK opt obkli ovány a odzbrojovány NKVD, jejich pYísluaníci byli za leHováni do Rusy vytváYeného Polského vojska (Wojsko Polskie) nebo posíláni do lágro. ást vojáko AK optovn odcházela do konspirace na územích osvobozených Sovtským svazem. Za tchto podmínek v hlavním mst Polska, Varaav, v druhé polovin roku 1944 dozrávalo rozhodnutí o vypuknutí povstání proti nacistickým okupantom.<br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;V ervnu roku 1944 se britsko-americké vojsko vylodilo v Normandii. Operace se zú astnili polatí námoYníci i letci a po rozvinutí fronty také tankové oddíly gen. Maczka. <br><br> </p> <p align="center"> <a href="rys/18.jpg" target="Body"><img src="rys/18.jpg" align="center" height=200 hspace=2 border=0></a>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="rys/19.jpg" target="Body"><img src="rys/19.jpg" align="center" height=200 hspace=2 border=0></a><br> <FONT FACE="Verdana" SIZE="1">vyloování spojenco v Normandii</font> </p> <br> <p style="line-height: 150%; text-align: justify;"> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Bojo pod Arnhem se ú astnila polská paraautistická brigáda gen. Sosabowského.<br><br> </p> <p align="center"> <a href="rys/20.jpg" target="Body"><img src="rys/20_tn.jpg" align="center" height=200 hspace=2 border=1></a> <FONT FACE="Verdana" SIZE="1">paraautistický výsadek pod Arnhem</font> </p> <br> <p style="line-height: 150%; text-align: justify;"> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Na východ se Rudá armáda nacházela nkolik stovek kilometro od Varaavy. Nmci byli na ústupu. V této situaci se vedení Zemské armády, o ekávající rychlý pYíchod Ruso, rozhodlo zrealizovat plán  BouYe . 1. srpna 1944 vypuklo Varaavské povstání. Boj o msto zahájil 50tisícový Varaavský okruh Zemské armády s masovou ú astí vaech politických organizací a civilního obyvatelstva.<br><br> </p> <p align="center"> <a href="rys/21.jpg" target="Body"><img src="rys/21_tn.jpg" align="center" height=200 hspace=2 border=1></a>&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="rys/22.jpg" target="Body"><img src="rys/22_tn.jpg" align="center" height=200 hspace=2 border=1></a><br> <FONT FACE="Verdana" SIZE="1">povstalecké oddíly </font> </p> <p align="center"> <a href="rys/23.jpg" target="Body"><img src="rys/23_tn.jpg" align="center" height=200 hspace=2 border=1></a><br> <FONT FACE="Verdana" SIZE="1">Stavba barikády</font> </p> <br> <p style="line-height: 150%; text-align: justify;"> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Povstalci bez t~kých zbraní, vyzbrojeni pouze ru ními zbranmi, které sta ily sotva pro ka~dého desátého vojáka, vedli po 63 dní nerovný, heroický boj, proti 50tisícovému sboru, slo~enému z nmeckých oddílo regulérních vojsk vyakolených do pouli ních bojo, SS a policie, vybavenému dlostYelectvem, pancéYovými zbranmi, letectvem, t~kými minami, pancéYovými vlaky a Yí ními monitory. Nmecké oddíly podporovaly jednotky RONA (Rusové a Ukrajinci v nmeckých slu~bách) a rovn~ ázerbajd~ánatí kolaboranti.<br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;I pYes ohromnou militární pYevahu odnesla nmecká vojska vysoké, témY 50 %, ztráty: 10 tis. padlých, 7 tis. nezvstných, 9 tis. zranných. Vlastní ztráty povstalco vynesly: 16  18 tis. padlých, 26 tis. zranných, asi 150 tis. zabitých a povra~dných civilních osob. Po pádu Varaavského povstání 2. 10. 1944 nacisté vykonali v odvet bhem 3 msíco bezprecedentní akt srovnání Varaavy se zemí. <br><br> </p> <p align="center"> <a href="rys/24.jpg" target="Body"><img src="rys/24.jpg" align="center" height=200 hspace=2 border=1></a>&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp; <a href="rys/25.jpg" target="Body"><img src="rys/25.jpg" align="center" height=200 hspace=2 border=1></a><br> <FONT FACE="Verdana" SIZE="1">Varaava po Povstání </font> </p> <br> <p style="line-height: 150%; text-align: justify;"> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Msto bylo z více ne~ 85 % zboYeno. Nmci rabovali, ukradli cennosti a také mnoho neocenitelných památek polské kultury.<br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Asi 15 tis. povstalco bylo po kapitulaci Povstání umístno v nmeckých zajateckých táborech. Okolo 650 tis. civilních obyvatel Varaavy bylo vyvezeno do pYechodného tábora v Pruszkow, z toho 150 tis. vysláno na nucené práce do Nmecka a 50 tis. do koncentra ních táboro. Smrt msta si na druhém bYehu Yeky Visly, která rozdluje Varaavu z jihu na sever na dv ásti, prohlí~ela Rudá armáda, je~ po pYíchodu k linii Visly 13. 09. 1944 pozastavila ofenzívu. Pouze oddíly První armády Polského vojska (Pierwsza Armia Wojska Polskiego), sou ást ruských vojsk, zahájily v záYí pokus o pYekro ení Visly a udlení pomoci povstalcom. Tyto pokusy vaak skon ily neúspan.<br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Teprve 17. ledna 1945 oddíly Rudé armády a Polského vojska vkro ily do vymYelého a úpln zruinovaného msta, ze kterého se ji~ Nmci sta ili stáhnout. <br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;. Varaavské povstání proti nmecké okupaci v roce 1944 bylo nejvtaím ozbrojeným povstáním v sou asných djinách Evropy.<br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Jednotky polského vojska vál ící na západ se zú astnily bojo proti Nmcom ve Francii v letech 1939  1940, na Blízkém východ v letech 1940  1942, letecké obrany Velké Británie v letech 1942  1944. Zú astnily se rovn~, spolu se spojeneckými vojsky, operací v Severní Africe, Itálii, výsadkové operace z Velké Británie pYes kanál La Manche, a následn pochodu na Berlín v letech 1944  1945.<br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;V lednu roku 1945 byla zahájena ofenzíva Rudé armády, jejím cílem bylo definitivní pYemo~ení Nmecka a dobytí Berlína. 2. února První armáda Polského vojska bojující spolu s Rudou armádou zahájila boje v PomoYanech (Pommernstellung) poslední pYeká~ce pYed Berlínem. 16. dubna ruské a polské oddíly pYekro ili Odru a Lu~ickou Nisu.<br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Tzv. Berlínské operace se spolu s Rudou armádou zú astnily také jednotky polského vojska. U Brandenburské brány v nmeckém Berlín, na které plápolaly standardy SSSR a Polska, byl 2. kvtna 1945 podepsán historický polsko-sovtský akt zni ení posledního ohniska nmeckého odporu v Berlín. 8. kvtna 1945 následovala kapitulace III. Yíae.<br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Nejvtaí ztráty obyvatelstva v Evrop, po SSSR, utrplo Polsko. Ve 2. svtové válce Polská republika ztratila celkov 6,85 mil. obyvatel, tj. okolo 20 % celé populace.<br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Osud Polska byl pYedur en jeat pYed zakon ením války. 28. bYezna 1945 uvznilo v Pruszkov u Varaavy NKVD pomocí lsti 16 vodco podzemního státu. Byli pYevezeni do Moskvy a po fiktivním procesu 21. ervna 1945 odsouzeni na dlouholeté tresty. Nkolik jich umYelo v sovtských vznicích.<br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Na konferenci v Postupimi v srpnu roku 1945 byly vyty eny nové státní hranice Polska. Polsko ztratilo na úkor Sovtského svazu své východní území. Náhradou dostalo bývalá nmecká teritoria k linii Odry a Nisy. Na východ byla hranice ur ena tzv. Curzonovou linií. Touto operací Polsko ztratilo území o celkové rozloze cca 76 tis. km2 (388,634 km2 pYed válkou; 312,685 km2 po válce), naopak získalo 500 km pYístupu k Baltskému moYi a také zpromyslnné západní území (tzv. Ziemie Odzyskane  Znovu získané území). Následovala nucená migrace miliono Poláko z východního území na západní a vysídlených Nmco za novou západní hranici Polska.<br> &nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;&nbsp;Po postupimské konferenci pYestali západní spojenci uznávat polskou vládu v Londýn, pYijali jako legální, shodn s dYívjaí dohodou se Stalinem, polskou vládu vytvoYenou s jeho souhlasem a zostávající pod vlivem Sovtského svazu. Polsko se na témY 50 let ocitlo pod vlivem Sovtského svazu se vaemi konsekvencemi této situace. Tento stav se udr~el prakticky do roku 1989. <br><br> </font> </p> <br> <p align="right"><i><FONT FACE="Verdana" SIZE="2"> vypracoval: Maciej Janaszek-Seydlitz <br> konzultace: BronisBaw TroDski<br> pYeklad: Jan Blecký<br> </font></i></p> <br> <br> <div style="font-family: Times New Roman; color: #000000; font-size: 8pt"><p align="center">Copyright &#169; 2006 SPPW1944. All rights reserved.</p></div> </div> </body> </html>